Návrat do země, která se točí v kruhu. Jak spadlé nádraží změnilo Srbsko

Když jsem v roce 1998 přijel poprvé do Srbska, bylo to rychlíkem Budapešť – Bělehrad. Rychlík byl jen podle jména. Značnou část doby jel rychlostí pomalejšího osobáku. Na hranici jsme čekali několik hodin. I přes důkladnou kontrolu začal po příjezdu do Srbska někdo vyhazovat z oken vlaku obrovské balíky, které připravení muž odnášeli ke stojícím autům. Co v nich bylo, netuším dodnes.

Pokračovat na článek