Odrecitovala jsem básničku a bylo vymalováno. Už mě to nepustilo, říká o herectví Barbara Lukešová
Barbaru Lukešovou jsem poprvé viděla hrát počátkem 90. let v Těsném městě, komorním americkém dramatu o incestu, které uvádělo Divadlo v Řeznické. Zaujala mě svým niterným a inteligentním herectvím a její přemýšlivý a přirozeně citový přístup se léty ještě prohloubil, jak o tom svědčí i poslední role – Mary v drásavé vivisekci citů Eugena O’Neilla Cesta dlouhým dnem do noci v Dlouhé.
Pokračovat na článek